Work, work, work...

Zvláštní to pocit, najednou jsem dostala zcela nutkavou, vrtkavou a neodbytnou chuť se tady ozvat. Věci se pro mne mění velmi často, takže kvůli mým psychickým výkyvům a výlevům často nemám náladu na nic, ale tady je ukázka, jak to vypadá v tom lepším případě, když kašlu na všechno ostatní kromě mailů. :D Snažím se kreslit a malovat. Aspoň trochu, ale lenora je zákeřná potvůrka, která mne neustále dohání. :D

Pár fotek Moanicy a obkec... :D

 

Takže, předně bych vám chtěla strašně moc poděkovat za názory a komentáře u minulého článku, protože jsem upřímně ani zdaleka nedoufala, že se mi jich tam nakupí tolik a že se tak rozepíšete! Čekala jsem spíš, že většině lidí se to nebude chtít číst, nebo to moc nepochopí, nebo tak. Jste skvělí, lidi!! ♥ Obzvlášť z některých komentářů mě něco vážně moc potěšilo. Např. poslední dvě věty Baryn mě vážně ohromily. O to víc pak když jsem si téměř vždycky přála být zajímavý a barvitý člověk. Nepotřebuju být všemi obdivovaná, stačí pár přátel, dobrých spolužáků a můj úžasňoučký výtvarkovský kolektiv! Brr, slovo kolektiv nemám ráda... :D A abych nezapomněla, nevím, jaká útěcha by pomohla Crystal a nevím, co se stalo, ale myslím, že když se někdo kamarádil s Crystal a zanevřel na ni, tak dělá chybu. A taky dodávám, že Crystaliny fan arty na Insta jsou čím dál úžasnější! Vážně mě fascinuje, jak rychle se zlepšuješ, Crys! A kolik času si na to uděláš!

Taky bych chtěla říct, že se toho od posledního článku opět hodně změnilo. Nebo hodně pro mne podstatných věcí. :D Fajn, asi dvě. Moje nálada a moje naděje. Protože včerejší výtvarka byla opět skvělá. Vlastně úžasná. A narozdíl od minula tentokrát ,,ten někdo", koho jsem si přála vidět, přišel. Takže minule jsem si skvěle pokecala, ale... bez toho někoho to přece jen není úplné. :D A taky mi včera jistá věc vyrazila dech. ... Asi bych myslela, že se mi to jenom zdálo (protože přece jen, nevím, jak moc jsem byla duchem přítomna :D), nebýt té dodatečné poznámky kámoše ,,toho někoho". No, v podstatě mi ,,ten někdo" řekl přesně to, co si já myslím o něm. A věřte mi, to ani zdaleka nic špatného není! :D No... Myslím, že teď jsem ještě větší blázen do ,,toho někoho" než nedávno...

Takžeeee, myslím, že se mi zase plně vrátila moje připitoměle veselá polovina.. :D A taky myslím, že hodlám nakreslit nějakou elfku. :D xD No. :D Náplní tohoto článku jsou kromě nezbytného obkecu a informování o stavu současné situace také fotky. Ehm, tři. xD Minisovní Moanicy. Je vážně fotogenická. xD

Kde žal končí a proud slov začíná...

Nevím, proč to dělám. Nevím, proč píšu, ani nevím co. Možná se chci jen omluvit. Možná tuhle omluvu zítra odvolám a budu šťastný člověk. Ale mám pocit, že jsem to v sobě dusila moc dlouho. Pokaždé se to přežene jako bouřlivý příval, západ slunce, zářivý plamen. Zmizí jako pára nad hrncem a další den si říkám, jak jsem byla bláhová. Jsou dny, kdy se toho nedokážu zbavit. Asi mám málo tekutin. Veškeré, které přijmu, se některé dny určitě vyplaví slznými kanálky. Ale téměř stále mám v sobě ještě dost tekutin, aby vytekly z očí. Některé dny si však přijdu jako mrtvá. Jako chyba osudu. Jako malé, pošetilé dítě, které si myslelo, že může být šťastné. Jako pošetilý člověk trápící se kvůli záležitosti, nad níž by tisíce dalších mávly rukou. Já vlastně nevím. Někdy nevím, co chci. Občas bych potřebovala objetí. Možná. Jen možná. Občas mi neskutečně pomůže, když mne někdo osloví a popovídá si se mnou. Zajímají ho mé názory. A mně nesejde na tom, jak vypadá, ale jak se chová. A kreslí, jak překrásně kreslí... Často mne zaplavuje velký obdiv k lidem, kteří by se možná, jen možná, mohli trápit tak jako já, kvůli stejné věci. Ale netrápí se. Tedy, já je neznám až tak dobře, ale myslím si, že ne. Někdy si přijdu jako pouhý směšný pěšák, nasazený pro... pro nic. A za nic. Přijdu si jako ztělesnění žalu. A toho, čím byste určitě být nechtěli.

Mám Moanicu D'Kay!

Vsadím se s vámi o cokoli, že jste ještě nezažili tak šílený tělák, jako já se svou třídou. A to zrovna nemám na mysli to, že jsem v tom ping-pongu asi dvakrát (ne-li víckrát :D) vyhrála, spíš tu zlomenou pálku a ty šílenosti, které tomu zlomení předcházely. Radši nemluvit. :D

Ach jo, mám pitomou náladu, nemám náladu na nic. Kromě pár věcí.. :D Teda asi jedné. *pokerface* Ne, dvou. :D No, vlastně mám až moc úžasnou náladu, ovšem když stále myslíte na tu samou věc, nepodporuje to vaši chuť k dalším aktivitám. Jako například kreslení a malba, žeee? :D

Jinaaak, od asi minulého týdne od středy mám... hádejte koho!! No ano, jak už napovídá nadpis článku, je to nádherná a oslnivá Moanica D'Kay!! I proti mé vůli se mi začala líbit již téměř na počátku nového MH rebootu a líbila se mi čím dál víc. Ve své mosterkovské podobě je podle mě překrásná. Nikdy jsem však nevěřila, že bych ji vážně mohla mít. Znáte to, ty strašné ceny, nedostupnost v kamenných obchodech (aspoň u nás ještě ne), .. Avšak když jsem se jednou šla podívat do Pompa, čekalo mě tam překvapení...

Opět kecací článek! Aneb tak nějak deníček... :D

Grrr, moje pocity, když opět spatřím na Insta nějakou fotku s monsterkovskými vinylkami nebo – co ještě hůř – minis, by se daly popsat dvěma slovy: němý výkřik. Sakraaaa, já si potřebuju aspoň do Vánoc nebo přes Vánoce udělat aspoň malou zásobu minis, aspoň tři!! 

Hej, už znáte výsledek amerických voleb? Buď jsem narušená, bezcitná, nebooo je to prostě můj styl humoru. On vyhrál TRUMP, věřili byste tomu?? Ne, že bych to já nějak moc sledovala, ale z doslechu vím, že Trump je svině. xD Hillary má prý víc hlasů, ale Trump vyhrál. Asi neuznal průběh voleb jako férový. :P Já jsem z toho normálně chytla vnitřní záchvat smíchu. Ach jo, svět je tak podělaný! :'D Pokud je to vážně pravda, tak se těším na tu debatu příští týden v ZUŠce. :D

 

Ano, mé pocity by se daly vystihnout Percyho, Groverovým a Annabethiným výrazem. :D  

Design | 28

Na dnešek tu mám už 28. záhlaví na blogu a je to nádherné, překrásné, růžovoučké, roztomiloučké a slaďoučké záhlaví od Farrah! Vážně úžasná, jsem s ním nadmíru spokojena!!

Jinak neuvěříte, co se stalo!! Vlastně, tuhle větu jsem napsala jen tak, nestalo se nic zázračně úžasně neočekávaného. :D Víceméně. :D Ovšem pro mne mají i mrňavé věci velkou váhu! Teda některé. Vlastně všechny. Teda.. hlavně ty, ze kterých mám radost. I ty, ze kterých nemám radost. No, to je fuk. Prostě, dneska byla naprosto úžasná výtvarka!!! Někdy se o tom musím více rozepsat, prostě božííí! Samozřejmě že se mi do výtvarky nechtělo, páč jsem chtěla ještě číst Půlnoční korunu, ale to bych udělala velikou chybu, kdybych tam nešla! Takhle skvělou náladu jsem neměla už asi... dva týdny? Ach jooo, proč nemám takové spolužáky, jakou jsou oni? Za tento školní rok jsem usoudila, že na těch klucích vážně něco bude. :D Takový přístup bych vážně potřebovala do života. Trochu víc optimismu! A méně mého pesimistického já a Nicova stylu přemýšlení. No nic, já končím, pá! :D

Adios!

A jak jste se měli vy? :P

 

The goddess of oceans, neon queen of dance and skeletal beauty

Jak se máte? Já celkově nic moc, mám depku z toho, že mám ještě malovat (ano, malovat, a já a tempery/akrylovky, to fakt nejde dohromady). A ta zima venku mě zabíjí. Téměř. Dnes jsem už vyfotila pár fotek s mým novým přírůstkem. Na dnešek jsou tu opět další fotky, a to výjimečně se třemi monsterkami: Poseou, Kalou a Skelitou, protože roztahovat to na tři články, když Kaly a Skelity mám jen pár fotek, by nemělo smysl. Nejvíce jsem zřejmě spokojená s nejposlednější fotkou, na které je Skelita, i když mohla být kvalitnější. A grafika je samozřejmě od Farrah.

Double perfection

 

Dneska nemám vůbec náladu na vykecávání, takže to bude opravdu krátké. Mám tu fotky mé hydří dvojité síly, z pátku 28. října. S nimi mě focení vždycky moc baví. Vlastně, tohle bylo teprve jejich druhé. Jsou nádherně fotogenické. A proto mě focení opět bavilo. Moc. Taky mám pak ještě fotky Posey, Kaly a Skelity z pátku, ty budou v jednou článku, páč fotek Kaly a Skelity mám jen pár (každé asi čtyři). Jinak mám dvě nové věci na oblečení (no, to vás asi strašně zajímá, já vím) a jeden nový monsterkovský přírůstek.