Deníček z návštěvy Káji u mě

Ahoj, lidi! Dneska bylo u nás vážně krásně, přímo nádherně, úžasně, bájděsně, kouzelně, no prostě pohádkově!! Ale možná až moc, protože venku bylo tepleji než u nás doma, a to je teprv začátek dubna!! Ale já se už fakt moooc těším na to, až takovéto počasí bude (skoro) každý den! Nemůžu se dočkat! Při takovém počasí má člověk hned třeba o 50 % lepší náladu!

Ještě jsem to sem nepsala, ale z pátka na sobotu u mě byla na přespání moje nejlepší kámoška Kája (Králová). Podle mě to bylo vážně úžasné, já si to strašně užila!!! V pátek bylo počasí nic moc, ale jak jsme s Kájou vyvodily z pravidelného střídání počasí (úterý - krásně, středa - hnusně, čtvrtek - krásně, pátek - nic moc), v sobotu by mělo být hezky. A taky, že bylo! A jak! V pátek i v sobotu jsme si hrály s monsterkama a everkama (No co? Spojení světů mám moc ráda.. bývá to zábavné. :D). V pátek to bylo vážně úžasné a v sobotu taky super. V sobotu jsme vytáhli pěknou část z naší pohádkovo-příšerácké gardy ven, ještě i s nějakými doplňky, které si Kája ke mně vzala z jejích setů. :D Ale po sáhodlouhém castingu na to, kdo bude hrát ve filmu, kde se spojí světy Monster High a Ever After High, nás to už pomalu přestávalo bavit. Takže jsme se nakonec ani nedostaly k tomu ,,natáčení" toho filmu. :D No, Nefera se pokusila někoho otrávit a zrovna se z toho hrníčku, ve kterém měl být čaj, ale Nefera ho vyměnila za jed, napila Apple. A tak se musely spojit ghúlky z Monster High a Cerise (myslím..), aby našly v Začarovaném lese kouzelnou květinu, která Apple probere a účinkuje proti tomu jedu. A v pátek (nevím, proč jsem to neříkala jako první.. :D) jsme si hrály na straaašně zábavnou hru. Docela slušně jsme se u toho nasmály, to mě vážně straaašně moc bavilo! Byly tam MH i EAH a já hrála například Maddie, což se ukázala jako nejzábavnější věc ve vesmíru!! :D Protože já za Maddie mlela tak šíleně a nepřetržitě, že jsem se sotva stačila nadechovat.. :D Maddie je ještě daleko zábavnější hrát, než jsem si dřív myslela, protože ona je vážně cvok!! XD

V pátek večer jsme se večer ještě dívaly na film Zloba, který jsem měla už pěknou dobu stažený v notebooku. Podle mě byl opravdu skvělý, občas mi skoro vytryskly slzy. A Zloba vlastně nebyla zlá. Ji jenom zradil ten, kdo jí byl nejbližší. Ten, za kterého by moožná i položila život. A byl to jen sprostý zrádce. Ale dostal to, co si zasloužil! A velké plus pro tento příběh je, že se film vyvíjel poměrně nepředvídatelně. V jednu chvíli jsem si říkala: Je to zrádce? Pak: Nee, on ji jenom jde varovat. A potom... Ne, ne.. to neudělá. ...To je parchant!! Doporučuju se na ten film podívat, stojí za to!

A v sobotu, když už bylo tak hezky, tak kromě toho, že jsme si na zahradě hrály s MH a EAH a také je nafotily, jsme taky šly pořádně ven. Nejdřív jsme šly na zahradu a pak jsme se chtěly jít projít na mini-procházku k průlezkám, ale brácha chtěl jít za náma (což jsme nechtěly! :D), tak jsme mu začaly utíkat. Malinko jsme se udýchaly, ale když jsme tam dorazily, vyškrábaly jsme se na poměrně vysoký strom, který je u hřiště. Protože tam brácha nevyleze! (Teda teď už jo, v neděli mě poprosil, ať ho naučím jak vylézt na ten strom. ...Cha, ale nevyleze tak vysoko jako já! Vylezla bych i výš, ale bojím se, že pode mnou ta větev rupne.) On tam pak taky dorazil, ale jen popocházel kolem a snažil se na ten strom vyškrábat, ale nepovedlo se mu to. :D

Skvělý pocit, když je někdo pár metrů od vás (teda spíš pod vámi), ale nemůže na vás! :D A pak, když byl brácha trochu dál, jsme rychle seskočily ze stromu a utíkaly jsme tam, kde nás nehledal. Prošly jsme pár ulic, kam jsem Káju zavedla (tedy spíš jsme tam doběhly :D) a trochu jsme se jen tak poflakovaly. A pak nás napadlo zajít do jedné zapadlé uličky s písečnou pěšinou. Byla to slepá ulička a já věděla, že tohle je jedno z posledních míst, kde by nás brácha hledal. Po pravé straně jsme měly něčí velký pozemek s kozami a ovcemi. (Kozám jsme pak daly trochu trávy, za což byly rády. A nekously nás. :D xD)

A na konci té ,,uličky" je brána, na níž je cedule ,,Zakázaný pozemek" a za ní se rozkládá suchá a poměrně pustá země, za níž je kopec. Taková pustá pláň. Na kopci jsme ale zahlédly nějakou siluetu. Byla zvířecí. Já si nejdřív říkala: Vlk.. vlk to být nemůže přece! Pes, hmm..? Ale vypadalo to na kočku. Vypadla celkem velká, ale byla jsem si jista faktem, že je to šelma. Kája usoudila, že to bude kočka (i když mně se zdála moc velká).

No, mně teda zdálky připomínala spíš pumu.. :D Já jsem zůstala ,,hlídat" pohledem tu kočku na kopci a Kája to obešla ze strany, kde kolem pozemku nebyl plot. Když mě po chvilce (pár vteřinách xD) přestalo bavit čekání a začala jsem mít naprosto bezdůvodný strach, že mě někdo uvidí a zeptá se, proč stojím u té brány (protože, lidi, tam fakt nikdo nechodí), vydala jsem se za Kájou. Když přeskočila přes strouhu na pařez a na zakázaný pozemek na hon za kočkou, zůstala jsem pár vteřin stát na místě.

Říkala jsem si: Co když nás někdo uvidí? Na zakázaném pozemku? Ale pak jsem se vyhecovala. Vždyť tu přece nikdo nechodí! Na tom pozemku už očividně nikdo nebyl celá léta.. Neposlechla jsem svůj přehnaný pud sebezáchovy, přeskočila jsem strouhu a rychle běžela na kopec za Kájou. Trošku jsme taktizovaly a skoro se nám podařilo kočku chytit do pasti. Už z dálky byla černá, ale mourovatá. Naše Lízinka, která nám utekla, to rozhodně nebyla. A navíc byla ta kočka pěkně tlusťoučká. :D

Kočka nám sice proklouzla ,,mezi prsty", ale viděly jsme ji zblízka a navíc jsme ani nepočítaly s tím, že ji chytíme. A byla rychlá jako blesk!!

Stejnou cestou jsme se vrátily zpátky a ještě nějakou dobu jsme se jen tak poflakovaly venku. Byla to úžasná zábava! Vážně, někdy ani nezáleží na tom, co děláte, ale s kým to děláte. (A uchýláci si dejte pohov... Alí?.. A žádný dvojsmysl v tom nehledejte!)

Já jsem si to strašně užila! Někdy je fakt zábavné takové (ne)dobrovolné pronásledování. Teda my jsme byly ty pronásledované, ale brácha nás nechytil! :D :P ..Pak už ho to přestalo bavit, když jsme mu zmizely! :D xD 

Uff, to bylo snad delší než deníček z Chorvatska!! :-OOOO Bože, vážně straaaaaaaaaaaaaašně moc děkuju všem, kteří si to přečetli. 

Tak, to byl můj/náš příběh o malém ,,porušení pravidel" a nejen o tom! Neříkám, že chodit na zakázaný pozemek je správná věc, ale.. člověk si přece někdy musí dopřát aspoň nějaké to malé dobrodružství! A v dalším článku se můžete těšit na fotky Kájiné Isi! ...Teda asi. :D Mám ještě připravených spoustu článků, tak čekejte, že vás budu bombardovat! :D

Ech, možná, že bych fakt mohla být spisovatelka. (A lidi, já se ten článek trošku snažila zkrátit!!)