Co ty nemůžeš,
já smím ti dát,
nemusíš jak pouťový balónek odlétat.
Jestli zmizíš,
pohřbím v sobě naděje,
ale jestli se objevíš,
já nedeojdu bez boje.
Pokud tě získám,
budu tě mít,
o ničem lepším se mi nebude snít.
Ty jsi možná klidný jak mořská hladina,
zato nade mnou se vznáší kladina.
Kladina, kterou musím přejít
nebo se navždy bez tebe obejít.
To, co právě dělí nás,
je jen pomyslný sráz.
Tak zavři oči,
vstup na úzký průchod nad propastí,
budu tě vést,
provádět tě každou strastí.
Však naše pouť nekončí tady a teď
a mě to nemusí ubíjet.
Tak vstup na kladinu před tebou,
slibuju, že půjdu za tebou.
Naproti sobě, hlubinám čelit,
pokud máme se srazit,
do hlubin ponořit,
budiž.
Ale naděje nikdo neponoří,
nikdo a nic tady dnes neshoří.
Tak pojď za mnou a vzlétni,
daleko až k moři,
až tam, kde slunce zapadá,
kde schází se nebe a mořská hladina.
Tak pojď za mnou,
nech se táhnout,
křídla lásky nedovolí nám upadnout.
Dopluju s tebou až na konec světa,
kde schází se zem a hvězdná léta.
Pokud spadneš, spadnu s tebou,
nenechám tě však do hlubin potopit,
spolu se vždycky dokážeme vynořit.
Až na kraj světa,
spolu jít,
spolu jsme silní jako štít.
Vím, že projdeš touto krajinou,
jako já přešla temnou pustinou.
Tak pojď za mnou, tak pojď dál,
víš, že tě budu navždy milovat...
Povedené : D
OdpovědětVymazat