Co mám na srdci aneb jedna špatná zpráva a pár dobrých

Dnes podruhé ahoj. Mám pro vás jednu smutnou zprávu. Teda ne pro vás, je to špatná zpráva pro mě, ale chtěla jsem se vám s tím tady svěřit. Nejdřív chci říct, že je mi opravdu líto, co Mattel chce udělat s monsterkama. Přimělo mě to ještě víc si vážit monsterek, které mám. Vždycky jsem si jich moc vážila a opatrovala je jako oko v hlavě, ale teď jsem opravdu moc vděčná za to, že je mohu mít a že se mi vyplnila téměř všechna přání, která jsem si kdysi myslela, že jsou nemožná. Už mám jenom pár přání, která si opravdu přeji a těmi jsou například Nefera Boo York a Kitty Way Too Wonderland. Ještě bych si z monsterek asi přála Isi, protože je to nádherná éterická bytost a je taková...přírodní. Pokud víte, jak to myslím. Něco jako Jane. Už to mám! Řekla bych, že v sobě má ducha přírody nebo tak nějak. Ale to jsem odbočila. Ta poměrně smutná zpráva je, že... No, řeknu vám to až za chvilku. ;) Nejdřív si přečtěte, jak to všechno začalo:

Jak už jsem se dříve zmiňovala, včera u nás napadl sníh, z čehož jsem měla obrovitánskou radost. Řekla bych, že je to to nejlepší, co se od Vánoc událo. Opravdu, bez sněhu to prostě nebylo ono. Bílá krajina má své kouzlo, které já na zimě nejvíc miluju.. Včera jsem nafotila šest mých everek (všechny kromě Huntera) a Catrine, dnes jsem nafotila Aveu. A právě po tom, co jsem dnes dopoledne fotila Aveu, mě napadlo, že bych si mohla se svými kříženkami a ředitelkou s Noční můrou pohrát venku... Ano, já vím, je to trochu riskantní nápad, brát monsterky ven, ale.. Víte, nejlepší je hrát si s monsterkami na závodění ve sněhu a koulování v opravdovém sněhu. A tak jsem vzala své tři kříženky, Aveu, Bonitu a Sirenu, a ředitelku Krvákovou s Noční můrou na zahradu. Moc mě to hraní bavilo! Jenže když jsem je pak vzala domů a později Bonitě česala vlasy, ..tak jsem jí utrhla hlavu. Nečesala jsem ji nijak hrubě. Říkala jsem si ,,Ne, ne, to nemůže být pravda!". Ale byla. Bohužel se Bonitce zlobila taková zelená kulička, kloub na otáčení hlavou, který má uvnitř. Opatrně jsem jí hlavu nasadila. Relativně držela, ale ne zas tak moc. Taťka mi později říkal, že plasty v mrazu zkřehnou... Ach, neměla jsem ji asi česat tak brzo po tom, co jsem přišla z venku. ..No, ale zas tak brzo to nebylo. Rozhodla jsem se, že to Bonitce zalepím vteřinovým lepidlem, aby se jí už nikdy nic nestalo. I když už nebude nikdy moct otáčet hlavou.. Ale jsem ráda, že je Bonitka zas v pořádku. 

A teď pár dobrých zpráv, krom toho, že Bonitka je už zas skoro jako dřív (krom toho otáčení hlavou). Vlastně jsem je už řekla. Můžete se těšit na fotky everek i monsterek, teda konkrétně Avey (a mám ještě fotky Catrine z letních prázdnin + fotopříběh :D).

(Fotka z Bonitčina podzimního focení, kterou mi upravil Google.)