Spell of Casta Fierce

 

Já jsem takový, ale takový strašný magor, který si ani trochu neumí rozplánovat čas. Bez špetky soudnosti a schopnosti si pospíšit, když je to nutné. A ještě je možné, že dneska nebudu mít nahraného Percyho! 2. díl. A ještě k tomu jsem se stále nestihla dodívat na 1. díl! A to ho mám rozkoukaný od pondělí!! Mamlas, mamlas, mamlas! Jsem děsivě nepoučitelná! Ale proto tady nejsem. Samozřejmě, že když už dělám totálně na poslední chvíli úkol do informatiky, co mě nenapadne jiného, než na poslední chvíli také napsat článek? No, já jsem vážně poděs, tohleto je strašné... 

Ale přestanu už být jako pošetilá a občas vtíravá paní Bennetová, dost už stěžování. Dnes jsem tu s fotkami Casty. Je jich vážně jen pár, potom už mě štvalo, že foťák pořádně nezaostřoval... teda, on zaostřoval, ale fotky nebyly úplně ostré.. a tak je fotek jen pár. Z 23. října. A doufám, že se na mě nezlobíte za to vylití srdíčka.

 

Halloween is coming...

Ahoj. Jak se máte? Já špatně. Poslední dobou se mám špatně polovinu dní, když mě necháte doma bez blízkosti kámošek. Zdá se mi, že někde uvnitř mě se tvoří nenápadná černá díra a pokud si na ni nedám pozor, mohla by mě začít pohlcovat. Někdy se pocity vyjadřují špatně. A tak je lepší vyjádřit je třeba kresbou. Ovšem teď zrovna nemám na mysli mou dnešní kresbu Bonitky. Původně to měla být taková malá, roztomilá, neškodná kresbička, ale nakonec z toho vzniklo něco halloweenského. Řekla bych, že při pohledu na tento výtvor můžete buď tvrdit, že jsem psychicky narušená (což nebude daleko od pravdy), nebo to pojmete temně a halloweensky, jak to také bylo zamýšleno.

Inspiraci jsem našla u tohoto úžasně talentovaného člověka: instagram.com/nili_ay

No, nevydařilo se to tak, jak jsem doufala, ale fan arty nejsou jednoduchá věc. Hmm, chtěla bych zkusit něco dalšího halloweenského. Ale měla bych kreslit na přijímačky. A dokreslit tu věc se zadnicí anatomii z výtvarky.

  

No, na Bonitce jsem aspoň trošku popustila uzdu mojí kreativitě a nápadům. Jednou bych chtěla kreslit jako Prince Ivy. Sice na něj nemám, ale je to asi můj největší vzor. A je strašně roztomilý.A strašně moc úžasný.

Jen doufám, že Boni už není moc přeplácaná...

 

Kitty and kitty

Jak se máte? Také tak dlouho prodléváte u knihy? (Hm, ano, tohle slovo se mi poštěstilo naučit se v Pýše a předsudku. :P) Musím už konečně něco nakreslit, jsem neuvěřitelně nenapravitelný zatrpklý mrzout a když se mi nechce, prostě kašlu na vše, na co nemám náladu. Jakožto všechno kromě čtení. V poslední době zrovna Pýchy a předsudku a osobně si myslím, že je velmi vtipné a interesantní sledovat, jak se zamilovávám do těch nejhorších parchantů, naprosto jiných lidí, a dost často postav, u kterých se mému zalíbení nedostává pochopení ostatních. Třeba zde, mezitím co si všichni v knize mysleli, že pan Darcy je zatrpklý, protivný a nesnesitelný, já si myslela, že je roztomilý a byl mi asi nejsympatičtější ze všech. Teda.. spolu s Elizabeth. Zvláštní, ne? No, Darcy mi až moc připomíná mě. A dovolím si arogantně podotknout, že i svou odlišností, výstředními názory, neobvyklým přístupem k lidem a občas i znechuceností. Zatím jsem snad nenašla v knihách a filmech nikoho, kdo by mi byl tak povahově blízký!

Ehm, dobře, již toho zanechám, poněvadž už tuším, že někteří zrovna tohle přeskočí. Na dnešek jsem tu tedy s fotkami našich dvou koťátek, která se naší kočičce narodila 10. srpna. Bertinkou a Čertinkou. Dali bychom jim jiná, ryze holčičí, jména, kdybychom již ze začátku tušili, že to nejsou kluci. Původně to měl být Bertík a Čertík. :D

 

Omluva, pokec o všem a ničem a ukázka anatomických kreseb

 

S velmi mírným, ač malinko patrným šokem zjišťuji, že jsem v podstatě od 2. října nic nenafotila, kromě pár kreseb. Nuž, čas běží rychleji, než ho stíhám stíhat. A také počasí a nálada není nic moc. Jsem si plně vědoma toho, že na mé poměry jsem vám dlužna nějaké té omluvy, poněvadž 8 dní na mě není zrovna krátká doba, za podmínky, že jsem neodcestovala.

♪ I need my peoples, my peoples, take me to my peoples.

They got jungle fever, show him some love,

show him love.

Could I have someone, 

could I have someone, to relate to,

to relate to? ♪

 Avšak musím doznat, že jsem k tomu měla četné důvody, jak už psychické, tak školu. Ovšem když opravdu chci, zpravidla si čas najít nějak umím. A vykašlu se třeba na učení do zeměpisu a dějepisu, ale najdu! Snažila jsem se přizpůsobit dle Káji a nepsát nadmíru pesimistický článek, což jsem vskutku měla v úmyslu. A budu se ze všech sil snažit o méně pesimismu, ač k tomu mám dle mého názoru velmi opodstatněný a zakořeněný důvod. Který třeba kamarádky nemají. Jak já jim závidím.. A ač si nemyslím, že se mi to povede, budu se snažit svůj čas a úvahy vkládat do něčeho jiného, než mých nepřetržitých sebezničujících myšlenek.

My lil flower

Tak to vypadá, že Pýcha a předsudek začíná být velmi zajímavá a možná až nezdravě poutavá, poněvadž jsem díky ní v pondělí celkem pozbyla snad veškerou zbylou chuť či pozvolnost k učení fyziky. Ale na druhou stranu mi zlepšuje náladu, protože to historické prostředí jednoduše miluju, a navíc jsem asi zase začala trochu číst. *V rámci možností. :D* A dnes bych také klidně celý večer pročetla, nebýt toho, že bych se měla učit. A cvičit a kreslit. Můj kreslící plán je teď právě až moc nabitý. Ale co člověk očekává od přípravy na střední uměleckou školu? :D

Dvě z vás se u minulého článku svorně shodly na kresbě a Beccy na fotkách, avšak tentokrát většině nevyhovím, poněvadž mne tlačí čas a kresbu musím vždy řádně okomentovat, obzvlášť Dove, můj velmi emocionální počin. :P

Takže snad se dnes spokojíte s 2. focením mé krásné květinky Cedar, ze 2. října. Nuž, je pravda, že nestíhám úplně včas přidávat zhola nic... :D

 

Blondie, Blondie, Blondie...

 

Co není černé a ani bílé? Co není milé, ale také ne shnilé? Co není zlé ani hodné? Kdo někdy se schovává tiše, kdo pro vás teď článek píše? Kdo na planetě této žije *doufám* a krev jako Barnabáš Collins nepije? Kdo je stejný, avšak jiný, koho občas pohlcují splíny?

Taaaak, vypadá to, že už jsem zase nabrala inspiraci pro pozdravy!! :D Hmmm, zanedlouho něco dám do soutěže u Butterfly. :D :P A taky jsem si dnes půjčila ve školní knihovně Pýchu a předsudek!! Jéééj! Doufám, že stihnu číst, za těch pár stran se to zatím čte skvěle! :D

Takže, co zde mám na dnešek? Hádejte co! Ehm, ano, jsou to zase fotky. :D Noo, ještě mám nějaká focení v zásobě, no. xD Tohle je focení Blondie z 24. září, v podstatě její třetí. Její první dvě byla dohromady v předpředminulém článku. Ehm, co tak ještě napsat? Grafika je od Farrah. xD :P

 

Goddess

 Vítejte na palubě a v podbalubí. Na světě a v podsvětí. Venku a uvnitř. Hledá se srdce. Neviděli jste jej? Najděte jej a přineste jej ke mně. 

Mmmm, dobře, přestanu vás mást... Trochu mě ovlivňují Piráti z Karibiku. Už jste někdo viděli trailer na pátý díl? Kapitán Salazar vypadá poměrně drsně.. Ehm, co tak ještě říct? Zajímalo by mne, koho zde zajímají jen fotky a kdo si sem prostě přišel přečíst článek.. Odpovědi se od vás asi nedoberu, ale za zkoušku nic nedám. .. I když si nemyslím, že by se ti, kteří se dívají jen na fotky, přiznali. Možná se ukáže, kdo opravdu čte články.. Protože mám celkem podezření, že někteří ne.. Dokonce i tuším pár konkrétních osob, ale to je jen moje domněnka..

No, říkala jsem si, proč psát článek s pocitem, který notnou část života provázel Nica di Angela, ale.. tak nějak jsem zase měla tu potřebu. Tentokrát jsem zde s druhým focením mé překrásné Posey, ze 17. září. Vím, že to byl víkend a zrovna myslím bylo po dešti a já se potřebovala na chvilku dostat na vzduch od kreslení Dove. Jo, někdy bych vám ji mohla ukázat. Druhé Poseino focení.

 

Mé kresby očí a malý bonus

 

Hola! Hmm, zítra jedem do divadla na Velkého Gatsbyho... Jupíí!! Pořád mi vrtá hlavou, kdo bude hrát Gatsbyho, páč mně se na něj nikdo jiný než Leonardo nehodí. :D Ach jo, dneska se mi nechce psát. Tak to bude kratší. :P :D Mimochodem, díky Skelitě jsem získala menší závislost na další písničce. :P Muhah, španělština je úžasná! :D ♥

No. :D Jak jsem v minulém článku zmiňovala, kreslila jsem oči. Jedny v sobotu (asi o tři čtvrtě na jedenáct v pátek večer jsem udělala zhruba dvě čáry, ale to se nepočítá :D) a druhé v neděli. S těmi prvními jsem se roztahovala přes celou sobotu a ty druhé jsem kreslila v neděli a dokreslila v pondělí, protože v neděli večer jsem ještě rychle načmrkala jednu kresbu do výtvarky. A v pondělí jsem ještě stihla jednu zátišní kresbu a i když je nakreslená takovým čmrkostylem a je tam celkem dost chyb, pořád lepší než-li nic. :P :D

Sobotní oči. Kdybyste se ptali, ty oči jsou schválně v takovém sklonu, v jakém jsou. Bylo to tak na fotce. :P Babička říkala, že sice každé oko jiné, ale že vypadají živě. :D Ale ony tak měly být! :D Celkem se i podobají předloze...

My ,just right' fairytale

 

A říkala jsem si, že článek nenapíšu, ale ono mi to nedalo.. Protože proč ne, že? Ach jo, mám kreslit zátiší, a zatím začínám být posedlá kreslením očí.. Už kreslím druhý pár.. Když říkám, že jsem beznadějný případ, bohužel to zřejmě myslím vážně. Ale to vás asi nikoho moc nezajímá, cooo? Kdyby jo, napište do komentů a můžu vám ty oči někdy ukázat.

Na dnešek je tu... hádejte co? Aaaaano, další fotky. Tentokrát mé modro-žluto laděné dcery Zlatovlásky, Blondie Lockes. Rozbalila jsem si ji, stejně jako Peri a Pearl, 3. září a *stejně jako Peri a Pearl* nafotila 4. září. Na procházce k jezeru. Teda, Blond je vesměs focená v kukuřici. Když jsme došli téměř k tomu jezeru a odtamtud se ozývaly... ehm, náznaky lidské činnosti? ... tak jsem se s ostatními rozloučila a zdrhala zpět domů. Nj, nejsem společenský tvor.

A pak, jelikož kukuřičných a polních fotek mnoho nebylo a nevypadaly valně úžasně, jsem Blond ještě trošku nafotila na zahradě. Takže vlastně tato 2 focení máte v jednom článku. Myslím, že poznáte konec kukuřičných a začátek zahradních fotek.